Mohlo to být někdy v roce 2000 a já chodil tak do druhé, možná třetí třídy základní školy. Každé ráno o víkendu jsem brzy vstával a těšil se na animované pohádky, byl to takový rituál, víkend co víkend.
Pamatuji si jeden zásadní moment, kdy místo mého oblíbeného seriálu, dávali japonský animovaný seriál Pokémon.
Stačilo jen pár minut a byl jsem pohlcen. Snad každý na základní škole v té době chtěl vše s tématikou Pokémonů. Od propisek až po oblečení. Všichni měli ve svém pokojíčku vylepené plakáty a někdy i tématická povlečení na polštářích a peřinách.
Pro mě to byla životní událost, vlastně úplně první fenomén, tedy pokud nepočítám Transformery. Pamatuji si jak jsem si šetřil peníze, které mi zbyli ze svačin a za ně jsem si následně kupoval kartičky Pokémonů a samolepky do sběratelského alba.
První generaci jsem znal celou z paměti a nerozházela mě ani žádná z následujících. Prakticky jsem na základce fungoval jako chodící Pokédex.
Ironií je, že jsem v té době nevlastnil žádný gameboy, takže mě tahle mánie ze začátku pohltila jen čistě jako animovaný seriál.
POSEDLOST…
V následujícím roce jsem se ke hře dostal skrze kamaráda, jenž měl Pokémon Yellow verzi. Ta se prakticky zakládala na příběhu seriálu, kdy místo klasického startovního Pokémona (Charmander, Bulbasaur, Squirtle) dostanete žlutou elektrickou myš. Tedy všemi milovaného Pikachu.
Hru jsem zbožňoval a o to těžší bylo, když jsem ji po dohrání vracel. Vzhledem k tomu, že jsem neměl vlastní Gameboy, uchyloval jsem se k emulátorům na starším stolním počítači. Tudíž jsem po dohrání Pokémon Yellow, dohrál i Silver verzi a další pokračování také. Tedy až na ty nejnovější, protože k verzi SUN a MOON jsem jsem se nedostal. Ani nevím zda by to mělo smysl, protože nakonec je to prakticky vše dokola. Nové dobrodružství, které prakticky končí stejně.
Osobně ze všech Pokémon her, je mou srdcovou záležitostí a vždy bude Pokémon Fire Red. Je to vlastně předělávka jedné z prvních Gameboyovek, tedy Pokémon Red v lepším a hezčím hávu, kde se v průběhu hry objeví i Pokémoni druhé generace.
Nikoho tedy nemůže překvapit to, že jsem chtěl a toužil mít vlastního Pokémona, nejlépe Eevee nebo Charmandera, kterého jsem vždy volil jako prvního.
BLÍZKÉ SETKÁNÍ…
Proto jsem v roce 2015, po shlédnutí úplně prvního představení Pokémon Go, málem vybuchl radostí. Já ten svůj osobní hype začal již 11. září právě před třemi lety. A ještě dnes, když si pustím zpětně trailer, mám z něho neskutečnou husinu. I když je koncept hry trochu jinde. To je prakticky úděl všech trailerů, ukázat něco co nedostaneme. Avšak tato hra byla o rok později spuštěna za doprovodu velkého jásotu a ovací, jelikož díky Nianticu dostala devadesátková generace splněný sen, naservírovaný na zlatém podnose. Konečně se z nás stali trenéři Pokémonů.
Nedávno mi někdo říkal, že je to převážně hra pro děti. Musím silně nesouhlasit. Ten věkový průměr ve hře je spíše od pětadvaceti do čtyřiceti let, takže žádné děti, i když jak se to vezme. Fakt, že generace lidí, kteří mají vlastně mnohdy již své děti, mohou společně prožívat trenérský sen. Ono v dnešní technologické době, není už tak jednoduché se s dětmi sbližovat a vůbec je dostat ven. A tahle hra pomohla dostat od počítačů sta tisíce fanoušků.
VŠE MÁ SVÉ ALE…
Hru jsem si zamiloval, ale i když k ní mám velmi blízko, stále je tu pár výhrad. Nedávno jsme dostali systém umožňující přátelství a výměnu Pokémonů. Nevidím v tom velký smysl, neboť většina hráčů má Pokédex vyplněný, tedy až na regionální Pokémony. Systém gymů je také zvláštní a soubojový systém při dobývání bych si představoval jinak.
Ano jsem prostě odkojený na Gameboyi, tudíž soubojový systém založený na střídání a volení těch správných útoků mi přijde přijatelnější. Přidal bych klasické levelování Pokémonů a hned by hra nebyla tak jednotvárná, ale to by ztratilo kouzlo jednoduché hry a děti by si ji tolik neužily. Mně přijde logické použít mechaniky z původní hry.
Nakonec se ke hře stejně rád vracím, rád chytám nové Pokémony a snažím se mít od každého jen toho nejlepšího, každý má svůj styl hraní a já jsem prostě sběratel.
Jsem za kroky Nianticu rád, jsem rád za komunitu hráčů, kteří pravidelně podnikají nájezdy na Gymy a raidy, prostě se všeobecně o hru zajímají, i když jim dávno není deset let. Jsme všichni děti uvnitř, přesto se mi někteří z mladší generace diví, že to vůbec ještě hraji. Prostě mě to baví, byl to můj sen a stále je.
Prostě je chci chytit všechny a být ten nejlepší!
Doufám, že vás hra stále baví, že se bavíte díky eventům, které Niantic pořádá, díky lidem, jenž jste díky této hře poznali a přeji vám hodně úspěchů do budoucna.
Filip