Tohle je takové ožehavé téma, protože narážet na hromadu lidí po kupě nikdy úplně tak sranda není. Stejně bych tady chtěl nechat nějakou tu stopu.
Momentálně se na území Prahy, prakticky téměř každý týden, něco děje. Demonstrace, nesouhlas s vládou, tedy hlavně s Andrejem, ale má to smysl? Přijde mi, čistě z pozorovacího úhlu pohledu, že je sice dobře vyjádřit svou nevoli a nesouhlas, ale na druhou stranu… paktovat se s druhou stranou “prasat” a plácat se po zádech je absolutní nesmysl.
Jsem zastánce toho, že by se určitě mělo něco dít. Už dříve jsem psal, že by většina politiků zasloužila zažít defenestraci, prostě je vyházet z oken jako za starých dobrých časů, ale vzápětí tam budou sedět úplně ti stejní šašci.
Líbí se mi ta svornost. Sto dvacet tisíc lidí na jednom místě je, pro mě se sociální fóbií fakt zlý, hodně k zamyšlení. Když se naposledy sešlo tolik lidí, vedlo to prý k rozkradení Českého státu, to je taky k zamyšlení. Chceme to znovu i s omluvou toho, že se tomu snažíme vyhnout?
Nevím zda jsem na kritiku moc nezkušený, mladý nebo nedospělý. Zda mám vůbec právo kritizovat bez toho aniž bych byl zařazen jako Sluníčkář či člověk se sklony navštěvovat Kavárnu, ale zamyslete se nad tím při dalších volbách, protože ty co nejvíc křičí po změně, stejně v minulosti volili Bureše či Zemana. Na které všichni svorně nadávají, i když věděli o Čápech a ostudách.
Každá mince má dvě strany. Každý z těch sto dvaceti tisíců lidí by si mělo sáhnout do svědomí. Byli jste volit? Volíte? Nebo jste jen stádo bezmyšlenkovitých ovcí? A neříká se mi tohle lehce, ale je to vážné. Pokud chceme změnu, chtějme ji jako národ, ne jako jednotlivec pro někoho druhého. Protože pokaždé, bude-li stát někdo v pozadí v pozici loutkoherce a tahat za nitky, nedosáhneme ničeho. Stále mi přijde, že pláčeme na špatném hrobě a nehýbeme se kupředu, stále za nás bude mluvit někdo jiný a bez našeho vědomí. Nebo si v lepším případě pozveme na pódium stejně špatného člověka, jako ty, proti kterým zbrojíme. Násilí pak plodí jen násilí.
Tak prosím. Myslete hlavou než začnete něco dělat. Já vím, že osobní svoboda končí tam, kde začíná osobní svoboda toho druhého. Že svoboda slova nemusí být vždy tak růžová a reálná jako se zdá být. Že prakticky nikomu věřit nelze, ale pokud má někdo moc ovládat davy, měl by ji využít správně a s rozvahou. Přetáhnout voliče na “správnou” stranu rozumem ne zkostnatělými názory a ohánět se třešněma. Nevím zda těch milion chvilek už dávno neuběhlo, když na nás mávají Agenti ať na té či oné straně barikády a může za to hlavně lid, my voliči, protože JEDEN hlas přeci NIC nezmění!
Opravte mě. Udělejte mi radost a vyveďte mě v omyl! Řekněte, že je to správné, že bude líp, protože ANO já to nevidím. Stejně tak jako mnozí, nechci na Hradě opilce a zloděje, firmy a prasata u koryt, ale zase to k tomu spěje. Že se někdo bude mít líp, ale ne ti kteří tam stáli a nostalgicky cinkali klíči.
Filip